Sociologie jako angažovaná věda? Jakými způsoby mohou sociologie a sociální vědy přispět do veřejné diskuze o migraci a uprchlictví? Jak nebýt banální a jak být slyšen?
V této souvislosti se nabízí více otázek, než odpovědí. Na komponovaném sociologickém večeru vystoupí tři hosté, kteří budou tematizovat různé možnosti sociologie v daném kontextu.

Chceme vyvolat konstruktivní diskuzi, zda sociologie a sociální vědci mají a mohou do debaty zasahovat a případně jakým způsobem. Diskuzi bude moderovat sociolog Tomáš Samec (ISS FSV UK, Sociologický ústav AV ČR v.v.i.).

SLOVA A DISKURZ
Karel Čada, ISS FSV UK
Diskusní příspěvek se zaměří na to, jak islamofobní projevy v postkomunistickém kontextu kopírují rétoriku svých západoevropských protějšků - zejména tzv. diskurzu nového realismu.
V postkomunistickém kontextu je ale podoba tohoto žánru ovlivněna i specifickou historickou pamětí a zkušenostmi s politickými ideologiemi.

ETNOGRAFIE A PRAXE
Ludmila Wladyniak, Středisko Migrace ADCH Praha
Příspěvek se zaměří na hranice a definice toho kdo jsou “uprchlíci” a “migranti”, jak vyjednávají své pozice a identity v rámci integrace do české společnosti.

GRAFY A STATISTICKÁ DATA
Markéta Blažejovská, Evropské hodnoty z.s.
Média, tvůrci politik i veřejnost se dožadují čísel. Pokud nepřijdou od sociologů, seženou si je jinde. Příspěvek se zabývá otázkami, které vyvstávají na cestě k angažované změně diskurzu o migraci:
Proč, jak a kdy statistická data poskytnout? Je možné udržet si kontrolu nad tím, jak bude s daty nakládáno? A jak pracovat s nálepkou expertního vědění ve veřejném prostoru?

> více <

Rozhlasový dokument a beseda o strachu české veřejnosti z migrantů, reakcích občanů, kteří se rozhodli uprchlíkům pomáhat, i příběhy samotných běženců.
Od července 2015 natáčela Lenka Pitronová rozhovory s účastníky pražských protimigrantských demonstrací, později se vydala za dobrovolníky Iniciativy Hlavák a následně odjela na srbsko-chorvatskou hranici, kde se připojila jako dobrovolnice k tzv. Czech teamu. V rámci sociologického večera si můžete poslechnout 33 min rozhlasový dokument a následně debatovat o tom, kdo jsou lidé na demonstracích, dobrovolníci odjíždějící na Balkán nebo uprchlíci mířící ze Sýrie a dalších zemí. Název dokumentu Promiň, ale nevím, kdo jsi!, se totiž vztahuje ke všem těmto aktérům tzv. uprchlické krize.

> více <

Po druhé světové válce nastal v komunistickém Československu rozmach těžkého průmyslu a Romové žijící ve slovenských osadách a vesnicích přicházeli hromadně do českých měst za prací v továrnách, podnicích a dolech. Do procesu budování socialistického Československa tak bylo zapojeno více než dvě stě tisíc romských obyvatel, jejichž životy se nikdy nestaly veřejně přiznanou součástí národní paměti.
Snímek Když máš práci, máš všechno představuje čtyřletý časosběrný dokument sledující úsilí socioložky Kateřiny Sidiropulu Janků, která v rámci projektu Paměť romských dělníků hledá zástupce mladé romské generace, kteří by sbírali vzpomínky romských pamětníků a snažili se o jejich navrácení do povědomí české veřejnosti skrze výstavy ve veřejném prostoru českých a slovenských měst.

Dokument vznikl jako součást projektu Leperiben.

Michal Schuster
Michal Schuster je absolventem oborů historie a archivnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po ukončení studia nastoupil jako historik do Muzea romské kultury v Brně, kde působí dodnes. Od roku 2005 je členem oficiální české delegace v Alianci pro připomínání holocaustu (International Holocaust Remembrance Alliance). Specializuje se na dějiny Romů na území bývalého Československa, v této oblasti též publikuje a přednáší pro odbornou i laickou veřejnost v České republice a v zahraničí. V projektu Paměť romských dělníků figuroval jako odborný konzultant a kurátor výstav.

Tomáš Hlaváček
Tomáš Hlaváček se už během studia se zabýval filmovým médiem, jak po tvůrčí stránce, tak po teoretické. Na Masarykově univerzitě vystudoval obory filozofie a mediální studia a v současné době se věnuje především dokumentární tvorbě, a to pod hlavičkou otevřené dokumenární platformy GUERILLA.film. Současně působí ve 4AM/Fórum pro architekturu a média a věnuje se taktéž filmové kritice.

Petra Hlaváčková
Petra Hlaváčková (*1981, Brno) je dokumentaristka a historička umění. Věnuje se feministické teorii, stála u založení 4AM Fóra pro architekturu a média, kde kurátorovala výstavy Kompaktní město, Zabij svého Fuchse, pohybovou laboratoř Move the City a další. Publikuje v českých a zahraničních periodikách, je kurátorkou čísla ERY21 Osvobozený prostor s tématem vztahu feminismu a prostorové praxe. Je editorkou Brněnského architektonického manuálu (bam.brno.cz).

> více <

V roce 2015 vyrůstalo v ČR kolem 8 000 dětí v situaci nebydlení (MPSV 2016). Chybí vládní i lokální politika, která by jejich bezdomovectví efektivně ukončovala. Na úrovni tvorby politik je prioritizován model „bydlení po přípravě“ či „prostupného bydlení“, který se však nejen v kontextu ČR ukázal jako neefektivní (úspěšných „absolventů“ v ČR je pouze 20%, 80% klientů programů zůstává v bezdomovectví či dlouhodobě přechodné situaci). Cílem projektu randomizovaného kontrolního experimentu je vytvořit a otestovat v českých podmínkách ukončování bezdomovectví rodin pomocí modelu housing first. Místem výzkumu je město Brno, které má velký městský bytový fond (29 000 bytů) a schválilo strategii ukončování bezdomovectví rodin a jednotlivců. V roce 2016 by se mělo 50 náhodně vybraných domácností nastěhovat do městských bytů, kde jim bude poskytnuta flexibilní podpora sociálních pracovníků. Na dvojnásobně velké kontrolní skupině rodin, které nebyly vylosovány pro byt, budou porovnávány výsledky po 6 a 12 měsících od nastěhování. Výzkum chce testovat vliv stabilizace bydlení na školní docházku dětí, institucionalizaci dětí, zaměstnatelnost, kvalitu života, a předvídatelnost rodinných rozpočtů. Vedle toho bude provedena analýza nákladovosti, kde očekáváme stejné nebo nižší veřejné výdaje na domácnost v intervenční skupině, přičemž bezdomovectví intervenčních domácností bude ukončováno. V případě potvrzení předpokladů a funkčnosti tohoto modelu bychom rádi škálovali ukončování bezdomovectví rodin na 6 000 rodin bez domova v ČR, k jejichž přestěhování do bytů do roku 2020 se zavázala vláda ve schválené Strategii boje proti sociálnímu vyloučení.

Štěpán Ripka (katedra sociální práce, FSS OU) je vedoucí navrhovaného výzkumného týmu.

> více <

Architektura z období státního socialismu byla již mnohokrát popsána na příkladech z různých zemí bývalé střední a východní Evropy a charakterizována jako zvláštní a v mnoha ohledech odlišná od architektury v zemích evropského „západu“. Její specifické znaky přitom byly často vysvětlovány jako odrážející silný tlak politického režimu na architektonickou a urbanistickou praxi v této době. Jak však nedávno upozornila Kimberly Zarecor (2015: 24), obraz jednostranného vlivu komunistické strany na kulturní produkci je možná neúplný a přehlíží roli architektů jako aktivních tvůrců socialistické architektury, zejména v některých obdobích po roce 1948. V tomto příspěvku se na příkladu Československa budu soustředit na ještě jiné otázky, a to, jak se vlastně stalo, že právě architektura začala být v padesátých letech chápána jako zvláště důležitý nástroj sociální změny, jak v této době sama napomáhala legitimizovat hlavní politickou ideologii, kde hledala inspirace pro novou tvorbu a jaká nová pravidla pro ni určovali sami architekti. Zároveň se ale pokusím vyhnout schematickému chápání architektonické praxe jako jednolité a neproměnlivé po celé období státního socialismu v Československu.

> více <

panelisté:

Ondřej Císař
Anna Durnová
Jiří Kabele
Karel B. Müller

moderuje: Kateřina Ptáčková

Jaké události či procesy posledních deseti let je možné považovat za klíčové? Jaká perspektiva přináší nejvhodnější či nejzajímavější interpretaci těchto dění? Jaké je v současnosti postavení společenských věd ve veřejném prostoru a jakým směrem by se role společenských vědkyň a vědců měla v budoucnu ubírat?

> více <