The recent increased popularity of 'craft' drinks, made in small batches by skilled workers and positioned as being of particularly high cultural value, raises a number of questions relating to the reconfiguration of production and consumption practices. This talk will explore the renewed interest in craft production and craft products as a means to examine the themes of locality, heritage and authenticity as they are framed in the narratives of UK craft beer and real ale brewers and craft gin distillers.

The lecture is supported by FHS UK Progres Q20 "Culture and Society" programme.

> více <

„Důkazy, které máme, říkají, že nás čeká rozvratná a nekontrolovatelná úroveň klimatické změny, která přinese hlad, destrukci, migraci, nemoci a válku,“ píše britský akademik Jem Bendell ve svém textu Hluboká adaptace: Mapa pro cestu klimatickou tragédií. Článek, který byl původně odmítnut vědeckým časopisem a publikován jako pracovní text, vzbudil nebývalou pozornost. Proč se toto líčení stalo tak populární a co znamená žít v před-apokalyptickém světě? V rámci večera se budu věnovat klimatické změně jako podstatné sociální imaginaci. Z jakých zdrojů krizový narativ klimatické změny vychází a jakou budoucnost vytváří. Diskuse klimatické změny jako sociálního faktu nás vede k otázkám, jak jeho existence ovlivňuje různé formy sociální praxe, jak skrze něj lze znovu promýšlet společnost a kde hledat naději.

> více <

Jak prosazovat veřejný zájem v prostředí všeobecného nezájmu o věci veřejné? Jak jej prosazovat proti zájmům části veřejnosti? A jak prosazovat veřejný zájem, když většina občanů není schopna či ochotna veřejný zájem posoudit či zohlednit? Lze důvěryhodně vládnout v prostředí všeobecné nedůvěry? A jak vládnout odpovědně v prostředí všeobecné neodpovědnosti?

Jak prosazovat liberální vládu formálních pravidel v prostředí nedůvěry k formálním pravidlům? Jak si uchovat respekt a čest ve volené funkci v prostředí všeobecného opovrhování politikou a politiky, kteří jsou stereotypně očerňováni a házeni do jednoho pytle s gaunery a šíbry? Principy liberální demokracie požadují, aby politika byla veřejnou službou, jenže – jak praví staré známé rčení – jaký pán, takový sluha. Nelze očekávat, že bude dobrý sluha sloužit špatnému pánu, alespoň ne příliš dlouho, to by pak nebyl dobrý (nýbrž tuze hloupý) sluha.

Aniž si je toho veřejnost vědoma, pasivní agresivita občanské veřejnosti destruuje svou komunikační uzavřeností demokratický charakter politické moci a reflexivitu jejích institucí.

Kniha Dobré vládnutí ve veřejném nezájmu vyšla letos v nakladatelství SLON.

> více <

Rozhodují se lidé v přímé demokracii kompetentně a na základě relevantních informací? Jsou výsledky referend lehce manipulovatelné politickými stranami a zájmovými skupinami? Oslabuje uplatňování přímé demokracie politické strany a systém reprezentativní demokracie? Rozděluje přímá demokracie společnost?

Ve veřejném diskurzu se objevují různé argumenty pro a proti přímé demokracii. V souvislosti s Brexitem jsou zmiňovány zejména její nevýhody. Může být ale přímá demokracie pro demokratické vládnutí prospěšná? Nebo přináší spíše ohrožení a rizika?

Přednáška zhodnotí nejrůznější argumenty pro a proti přímé demokracii. Přednáška vychází z dizertační práce Tomáše Dvořáka (2016) a odborné debaty o přímé demokracii v ČR a zahraničí.

> více <

Dokumentární film se v jedné ze svých nejzaběhnutějších odnoží snaží – podobně jako sociální vědy – vypořádávat se společensko-politickými otázkami. Cesty, které pro to volí, bývají různé, pracuje s audiovizuální esejí, portrétem, filmovou analýzou nebo inscenací. A podobně, jako sociální vědy, musí vyvažovat etická pravidla a reflektovat svou vlastní „výzkumnou“ metodu. Dělá to ale vůbec? Jak ideálně by měly filmařské postupy vypadat, kdyby více následovaly kánony sociálních věd a co naopak může přinést umění lidem z akademického prostředí?
Otevřená diskuze o tom, jak tenké jsou hranice mezi oběma světy a co si můžou vzájemně nabídnout. Na základě několika základních situací ze života dokumentaristky se společně pokusíme rozebrat, jaké jsou ideální postupy pro natáčení filmů a co všechno se z hlediska sociálních věd může stát předmětem debaty.

> více <

Etnografický výzkum v českém pohraničí může odpovědět na množství otázek: jak žily české a německé společnosti před válkou, jak vypadalo nucené vysídlení a znovuosídlení regionů, jak se místní občané vyrovnávají se složitou minulostí místa, ve kterém bydlí. Jaké odpovědi nám ale může nabídnout zdejší krajina? Co lze říct o tom, co právě ona pamatuje?

Karolina Ćwiek-Rogalska je kulturoložka a etnografka v Ústavu slavistiky Polské akademie věd ve Varšavě. Doktorskou prací napsala na Varšavské univerzitě (2017), je autorkou monografie Zapamiętane w krajobrazie a spolueditorkou dvou kolektivních monografii. Věnuje se tématům antropologie krajiny, otázkám paměti a terénnímu výzkumu v českém pohraničí a polském Pomořansku. V současné době pracuje na knize o přetváření míst paměti v severním Polsku, které se vztahují k první světové válce.

> více <