Sociálně-vědní expertíza nabízí interpretační nástroje pro problematizaci sociálních institucí, jež je mnohdy spjatá s úsilím o jejich proměnu. Softwarové inženýrství tak může být při vývoji AI dotčeno tezemi o algoritmické předpojatosti, nadnárodní korporace se mohou soustředit na otázky rozmanitosti a inkluze (některé tak mj. činily a už tak zase nečiní) a nedůvěra v média veřejné služby může být legitimizována a přiživována tezemi o politické ekonomii. Jak můžeme těmto zdánlivě nesouvisejícím sociálním procesům a jejich dopadům sociologicky porozumět? A můžeme o nich v návaznosti na Simmelovu tezi o tzv. formální sociologii přemýšlet tak, že budeme uvažovat i o sociologii meta-formální?

> více <

Globální krize nutí akademické instituce reagovat. Ty se s určitou mírou setrvačnosti postupně staví do role společenské avantgardy, např. přihlášením se k imperativům udržitelnosti a zelené transformace, zpracováním #metoo momentu, solidaritou s ukrajinskými uprchlíky. V reakci na násilí v Gaze a na studentské protesty ale univerzity zatím selhávají. Příspěvek představí několik tezí jak o povaze a příčinách tohoto selhání, tak o roli a úkolech univerzity. Spíše než o přednášku půjde o argumenty do diskuse na stále se vyvíjející téma z pohledu akademičky angažované v nedávno vzniklé Iniciativě za kritickou akademii.

> více <

Porevoluční transformace metropole zanechala významné stopy v urbánní struktuře i mocenském rozložení české metropole. O rozvoji města v kontextu privatizace masivně rozhodují soukromí investoři, a to často i skrze méně znatelnou praxi, která vzniká v akčních koalicích s aktéry veřejné správy. Diskursivní analýza pole územního rozvoje Prahy ukazuje, že ve veřejné debatě dochází k reprodukci stávajících nerovností i dominantní ideologie, která status quo nadále podporuje.

> více <