Současná Česká republika je „kremační velmocí“, alespoň pokud jde o podíl zpopelněných zesnulých. K masivnímu rozšíření pohřbů žehem nicméně došlo teprve v období vlády komunistického režimu, v situaci kdy tato problematika ztratila velkou část dřívějšího ideologického náboje.
Počátky a vývoj českého kremačního hnutí byly naproti tomu mnohem víc spojené s ideologickými střety, než s reálnými sociálními potřebami, a to jak v období pozdního Rakouska-Uherska, v meziválečném Československu, tak na počátku vlády komunistického režimu. Tezi o velmi pozvolném a za jinými evropskými zeměmi opožděném „odideologizování“ pohřbů žehem lze ilustrovat také stavebním a architektonickým vývojem českých (československých) krematorií.

> více <

V posledních letech se množí stesky na klesající úroveň vědomostí a dovedností českých žáků. O zhoršování výsledků vzdělávání vypovídají i poslední mezinárodní výzkumy provedené v České republice. Návštěvníci setkání se dozvědí, jak se provádějí mezinárodní komparace výsledků vzdělávání v žákovské a dospělé populaci a jaké poznatky z nich získáváme o stavu českého vzdělávacího systému a jeho dlouhodobém vývoji.

> více <

Případ mariánských zjevení ze slovenské Litmanové (1990–95) hezky naznačuje, že sociologický a teologický pohled na náboženskou skutečnost se nemusejí vylučovat. V obou perspektivách se náboženská pravda dané události osvědčuje v následných činech mnoha různých aktérů. Do jaké míry a v jakém smyslu se tato pravda opírá o fakta a faktické pochybování? Ačkoli bychom měli být velmi obezřetní vůči snahám poměřovat zbožnost vědeckými či pseudovědeckými kritérii, tato otázka vůbec není nesmyslná. V přednášce se pokusím vysvětlit proč.

> více <

Cílem přednášky je interpretovat pohyby v tematické orientaci sociologie ve vztahu ke studiu moderního vědění a nastínit úlohu takto zformovaného odborného vědění při řešení současných problémů „společností vědění“.
Sociologie vědění sledovala vztah moderního (vědeckého) vědění k tradičním formám vědění. Zdůrazňovala buď pozitivní (Comte, Durkheim) nebo fenomenologický (Scheler, Schutz) úhel pohledu, případně jejich kombinaci, a hledala v ideologických projevech poučení pro metodologii sociálních věd (Mannheim). Fakticky však sledovala formování (nomotetického a idiografického) diskurzů ve vědě a podoby jejich střetu na historicky se utvářejícím poli sociálních věd. 40. a 50. léta signalizovala „konec ideologie“ (Bell aj.) a nástup vědecky založené politiky i technizace sociálních oblastí. Sociologie začala hlouběji zkoumat sociální kontext akademické vědy (což bylo dříve tabuizováno –viz K. Popper) a objasnila kulturní zdroje její autonomie.
Následná problematizace vědy mobilizuje nejen rozsáhlejší sociologické zkoumání vědecké činnosti (kritika Mertona a formování alternativních přístupů), ale i podporovala formování mezioborově orientované oblasti studií vědy a techniky (interakce historie, sociologie a humanitních studií, později schumpeterovské ekonomie). Výsledky těchto studií monitorují změny mezi vědou a dalšími institucemi, snahu o zvládnutí rizik technizace i další sociální důsledky rozevírající se kognitivní mezery mezi odborným a každodenním věděním. Zkoumání změn na tomto rozhraní ukazuje, že jsou problematizovány hodnotící režimy jak ve vědě, tak i na politické aréně – v kontextu těchto transformací se prosazují projevy institucionálních změn. Uvedený teoretický rámec umožňuje specifikovat klíčové faktory možných sociálních změn a navrhnout metodologický design pro jejich analýzu.

> více <

Dětská kultura – Subkultury – Současný folklor

Komentovaná prohlídka výstavy "Nové pověsti české. Folklor atomového věku", tematizující fenomény kolektivně sdílené a neformálně šířené kultury v českých zemích v druhé polovině 20. století v šesti
tématických celcích: kultura dětí a jejich hry, hudební subkultury, kultura vojáků základní služby, fenomén domácího umění, kultura trampů, a současný folklor: anekdoty, nápisy na zdech, fámy a městské
legendy. Rezidua tradiční lidové kultury, soudobé kultury lidového typu nebo subkulturní projevy? Možnosti a limity uchopení kolektivně a neformálně tradovaných fenoménů etnologií, sociologií a sociokulturní
antropologií.

> více <

Pankáčský filmový výběr pro Sociologické večery.
Ostré soudy různého druhu nastupující filmařské generace. Díla všech typů, "dokumenty", "hrané filmy", "videoklipy", "animace", dokonce "televizní pořady". Ale vždycky o něco víc a vzdorovitě a nějak posunutě, cynicky, sarkasticky, poeticky, překvapivě, ranou pěstí.
A přitom vše vzniklo na půdě škol! A ty se zrovna těmito filmy možná moc ukazovat nechtějí. Ale jen je ukažme.

Program:
projekce 1,5 hodiny

OFFICIAL SELECTION
1: Saša Gojdičová: Kapela snů
Hudební hříčka.
2: Tomáš Weinreb: Všechno je sračka
Portrét přítele existenciální vražedkyně Evy Hepnarové.
3: Lukáš Bača: Kanály
Burleskní dada.
4: Tereza Reichová: Zprávy
Televizní demontáž.
5: Lukáš Kokeš: 59/184/84

uvádí Jakub Felcman
filmový kurátor a publicista

> více <