Profesor Keller představí svoji novou knihu Tři sociální světy, která brzy vyjde v nakladatelství SLON.

Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují. Zároveň je v knize popsáno, jakými způsoby společenské vědy zakrývají přechod od nerovnosti k nesouměřitelnosti. (Úryvek z oficiálního textu nakadatele.)

> více <

Vybrané aspekty vědeckých vizualizací a jejich filosofických reflexí od nové astronomie a kartografie 16. století do současnosti.

Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR. Věnuje se filosofii, dějinám vědy, dějinám médií a jejich vzájemným vztahům. Je autorem monografie Sběrné suroviny: texty, obrazy a zvuky nedávné minulosti a šéfredaktorem časopisu Teorie vědy/Theory of Science.

> více <

V současné době se klade stále větší důraz na společenský prospěch znalostí a technologií. Proč ho ale měřit jen penězi? Jaká je role nevládních organizací a občanských iniciativ ve vytváření a tvůrčím užívání znalostí? Jaké jsou možnosti? Kde se lze inspirovat?
A co znamená pracovat na kyslíkový dluh?

> více <

Prof. Václav Bělohradský ve své přednášce vyjde z Böckenfördova teorému a pokusí se ukázat na specifické rysy současné vlny neonacionalismu, extrémismu a neorasismu v Evropě.

> více <

Horká předvolební témata? Politicky ožehavé reformy? Politikovi vždy pomůže, stojí-li na jeho straně hlas veřejného mínění. Neváhá zaplatit a výzkumná agentura neváhá prodat. Někdy se ale tento obchod příčí etice společenskovědního výzkumu.

Přednáška Jana Morávka detailně prozkoumá postup šetření veřejného mínění k otázce radarové základny, které provedla agentura Factum Invenio v září 2008 pro Ministerstvo zahraničních věcí. Způsob formulace kontextových otázek v dotazníku (jednostranné rámování) vedl k umělému zvýšení naměřené podpory radaru. Jednostranné rámování ale činí výzkum veřejného mínění politickým, neobjektivním a neetickým. Jak se můžeme jednostrannému rámování ve výzkumu veřejného mínění vyhnout?

Podkladový text k přednášce

> více <

Prof. Miloš Havelka se zabývá dějinami myšlenek a systematickými problémy sociální filozofie. Ve své práci se mimo jiné věnuje dílu Maxe Webera a tzv. sporu o smysl českých dějin. V současné době působí na Fakultě humanitních studií UK.

> více <