Dokumentární film se v jedné ze svých nejzaběhnutějších odnoží snaží – podobně jako sociální vědy – vypořádávat se společensko-politickými otázkami. Cesty, které pro to volí, bývají různé, pracuje s audiovizuální esejí, portrétem, filmovou analýzou nebo inscenací. A podobně, jako sociální vědy, musí vyvažovat etická pravidla a reflektovat svou vlastní „výzkumnou“ metodu. Dělá to ale vůbec? Jak ideálně by měly filmařské postupy vypadat, kdyby více následovaly kánony sociálních věd a co naopak může přinést umění lidem z akademického prostředí? rnOtevřená diskuze o tom, jak tenké jsou hranice mezi oběma světy a co si můžou vzájemně nabídnout. Na základě několika základních situací ze života dokumentaristky se společně pokusíme rozebrat, jaké jsou ideální postupy pro natáčení filmů a co všechno se z hlediska sociálních věd může stát předmětem debaty.