Lidové noviny označily ve svém silvestrovském vydání „Sucho“ za slovo roku 2018. Ovšem co všechno se pod tímto slovem skrývá? Vyschlá pole, umírající lesy, riziko nedostatku pitné vody, dotace na změny hospodaření s vodou, nová legislativní opatření. Ale také pocity obav a bezmoci, rozsáhlý vědecký výzkum, politická prohlášení, desítky televizních a rozhlasových debat či zvedání hladiny přehrad. Sucho není „nedostatek vody“, sucho vzniká v dynamické interakci mnoha aktérů. rnVe svém etnografickém výzkumu v oblasti Břeclavska procházím krajinou; debatuji s přírodovědci, kteří v regionu bádají, monitorují stav sucha a predikují jeho vývoj (www.intersucho.cz); naslouchám zemědělcům, politikům a místním ochráncům přírody, kteří se snaží přijít na způsoby, jak do budoucna zabezpečit polím/lidem/krajině dostatek vody; studuji kroniky a hledám vyprávění místních lidí, v nichž je zachyceno zavedení veřejného vodovodu či výstavba Novomlýnských nádrží, které přinesly proměny vztahu k vodě. Snažím se porozumět tomu, jak se v tomto konkrétním regionu vytváří představa o suchu v setkávání expertního a lokálního vědění, jaké praxe jsou s různým věděním spojeny a také, jak jsou vědění i praxe spoluutvářeny existencí rozsáhlých vodních infrastruktur. V širším plánu směřuje můj výzkum k pochopení toho, jak je skrze vztah k vodě a suchu formována představa o (ne)zvladatelnosti dopadů klimatické změny.
