Režimy vládnutí v oblasti vědy a výzkumu se v posledních dekádách v mnoha zemích proměnily. Tyto proměny vědy souvisejí s obecnějšími posuny veřejné sféry směrem ke „kultuře auditu“ (Power 2003) a nástupem tzv. nové veřejné správy (New Public Management). Jde o manažerskou filosofii, jejímž cílem je modernizace veřejného sektoru na základě předpokladu, že silnější orientace na tržní mechanismy a zavedení principů soutěže tak, jak je známe ze soukromého sektoru, povedou k vyšší efektivitě a výkonnosti (Shore 2008). Vědní politika se tak posunuje „od politiky o vědě k politice, ve které musí být věda podřízena socioekonomickým potřebám“ (Godin 2002: 19, viz též Dowdle 2006). Někteří autoři v rozšíření těchto nových forem vykazatelnosti ve vědě spatřují epochální změnu (Dunn 2003: 60; Shore and Wright 2000: 57), neboť žebříčky a hodnocení prostřednictvím kvantitativních měřítek se stávají globální praxí, která přetváří praktiky vykazatelnosti v oblasti vědy (Sauder and Espeland 2009: 80). rnVe svém příspěvku představím analýzu probíhajících změn v akademických přírodních vědách v ČR od roku 2000, pro kterou jsem vyvinula původní koncept dynamického trojúhelníku. Jeho třemi úhly jsou dynamická organizace, dynamické subjektivity a dynamická politika výzkumu, přičemž ústředním principem fungování dynamického trojúhelníku je soutěž. Ta je zdrojem dynamizace v podobě akcelerace systému hodnocení a financování výzkumu, fungování laboratoří i utváření subjektivit výzkumníků a výzkumnic. Analýzou zavádění principů soutěže v podobě systémů hodnocení vědecké práce v každém pólu trojúhelníku identifikuji nastupující podnikatelské nastavení (entrepreneurial alignment) v akademických přírodních vědách v ČR. V příspěvku ukáži, že tyto tři typy dynamismů jsou důležitým způsobem provázány a vzájemně na sobě závisí. Zároveň budu diskutovat nelineární, nekoherentní a genderovanou povahu těchto procesů a jak jsou (či nejsou) tyto ne-koherence zvládány. rnSvé analýzy zakládám na různých typech dat vytvořených primárně v rámci výzkumu provedeného v přírodovědném ústavu Akademie věd České republiky, kde jsem v rámci evropského výzkumného projektu1 realizovala v období září 2006 až srpen 2007 etnografický výzkum a individuální a skupinové rozhovory s vedoucími týmů, samostatnými vědeckými pracovníky a pracovnicemi, postdoktorandy a postdoktorandkami a studenty a studentkami na bakalářské, magisterské a doktorské úrovni. Analyzovala jsem též ústavní dokumenty a dokumenty politik výzkumu, vývoje a inovací (národní politiky, Metodiku hodnocení atd.). Dalším zdrojem dat byly rozhovory s tvůrci veřejných politik, politiky a političkami a úředníky a úřednicemi v oblasti vědní politiky a politiky rovných příležitostí pro muže a ženy, které jsem provedla v roce 2006.rnPodnikatelské nastavení má dopady na to, jak jsou dnes přírodní vědy organizovány, co se děje s výzkumnými kariérami a vědeckou výchovou, i na to, jak a co mohou vědci a vědkyně poznávat. V závěru přednášky se zamyslím nad důsledky, které toto podnikatelské nastavení v dynamickém trojúhelníku může mít pro budoucnost poznávacích procesů v přírodních vědách.rnrnDowdle, M. 2006. “Public Accountability: Conceptual, Historical, and Epistemic Mappings.” Pp. 1–29 in M. Dowdle (ed.). Public Accountability: Designs, Dilemmas and Experiences. Cambridge University Press.rnDunn, D. D. 2003. “Accountability, Democratic Theory, and Higher Education.” Educational Policy 17(1): 60–79.rnGodin, B. 2002. “Outline for a History of Science Measurement.” Science, Technology & Human Values 27(1): 3–27.rnSauder, M. and W. N. Espeland. 2009. “The Discipline of Rankings: Tight Coupling and Organizational Change.” American Sociological Review 74(1): 63–82.rnShore, C. 2008. “Audit culture and Illiberal governance: Universities and the politics of accountability.” Anthropological Theory 8(3): 278–298.rnShore, C., S. Wright. 2000. “Coercive accountability: the rise of audit culture in high education.” Pp. 57–89 in M. Strathern (ed.). Audit Cultures: Anthropological Studies in Accountability and the Academy. London, New York: Routledge.rnrnrn1 Projekt Knowledge, Institutions, Gender: An East-West Comparative Study (smlouva č. SAS6-CT-2005-017617) financovaný Evropskou komisí.rnrnrnVýzkumný zájem Marcely Linkové se v současné době ubírá dvěma směry. Za prvé se věnuje výzkumu dopadů systémů hodnocení vědecké práce na znalost, organizace a subjektivity a to, jak jsou tyto procesy genderově podmíněny. Za druhé, v návaznosti na její snahy o prosazování genderové rovnosti ve vědě prozkoumává materiálně-diskurzivní praktiky, prostřednictvím nichž jsou přijímány a implementovány politiky a projekty genderové rovnosti ve vědě v Evropě a ČR.rnrn.
