Sociologie je dlouhodobě frustrovaná věda. Na jedné straně trpí komplexem méněcennosti vůči „těm pravým“ vědám přírodním, na straně druhé má proč žárlit na ekonomii a politologii, které dokázaly obsadit veřejný prostor. K většině veřejně probíraných témat se vyjadřují politologové a ekonomové, sociologii zbyla jediná parketa: výzkumy veřejného mínění. Gymnazista, který se rozhoduje o svém univerzitním studiu, pak vidí obraz sociologie jako vědy o procentech. Někdy strana získá více, někdy méně, to je všechno. rnZnamená toto vše, že sociologická tematika je dnes méně relevantní? Nikoliv! Modernita je, Giddensovými slovy, „hluboce a vnitřně sociologická“. Neschopnost sociologie proniknout do veřejného prostoru nebo vůbec obhájit svou relevanci je v této situaci zarážející. Svědčí o krizi sebepochopení oboru. Ještě stále jsme Giddensovu větu dostatečně nevzali v úvahu. Říká vlastně, že moderní společnost existuje tak, že samu sebe vykládá. Modernita sama je interpretativní, hermeneutická. Je-li tomu tak, pak je třeba oborovou sociologii chápat jako dílčí součást této celospolečenské hermeneutiky. rnrnSociologie a uprchlická krizernRukopis textu připravovaný pro Lidové novinyrnrnDopisy „diváků“:rnspontánní reakce od Martina Voleka + komentář od Vítka Horáka
