Klasické pojetí sociologie práva jako oboru zabývajícího se fakticitou práva, který je komplementární k normativní teorii práva a spekulativní filosofii práva, je konceptuálně i metodologicky nepřesné a neudržitelné. Teorie sociálních systémů naproti tomu umožňuje současně uchopit právo v jeho normativitě i sociální funkci. Systém pozitivního práva společnost nekonstituuje, přestože si to řada právníků nebo filosofů myslí, ale naopak je společností konstituován a funguje jen vzhledem k její vnitřní diferenciaci. Autopoiesis práva znamená, že právo lze vysvětlit zase jen z fungování systému pozitivního práva a nelze ho redukovat na politiku nebo hospodářství. Právní stát je organizace, kde dochází k vzájemné komunikaci mezi právem a politikou bez toho, že by jeden systém určoval fungování druhého.
