Globální krize nutí akademické instituce reagovat. Ty se s určitou mírou setrvačnosti postupně staví do role společenské avantgardy, např. přihlášením se k imperativům udržitelnosti a zelené transformace, zpracováním #metoo momentu, solidaritou s ukrajinskými uprchlíky. V reakci na násilí v Gaze a na studentské protesty ale univerzity zatím selhávají. Příspěvek představí několik tezí jak o povaze a příčinách tohoto selhání, tak o roli a úkolech univerzity. Spíše než o přednášku půjde o argumenty do diskuse na stále se vyvíjející téma z pohledu akademičky angažované v nedávno vzniklé Iniciativě za kritickou akademii.
