Současná Česká republika je „kremační velmocí“, alespoň pokud jde o podíl zpopelněných zesnulých. K masivnímu rozšíření pohřbů žehem nicméně došlo teprve v období vlády komunistického režimu, v situaci kdy tato problematika ztratila velkou část dřívějšího ideologického náboje.rnPočátky a vývoj českého kremačního hnutí byly naproti tomu mnohem víc spojené s ideologickými střety, než s reálnými sociálními potřebami, a to jak v období pozdního Rakouska-Uherska, v meziválečném Československu, tak na počátku vlády komunistického režimu. Tezi o velmi pozvolném a za jinými evropskými zeměmi opožděném „odideologizování“ pohřbů žehem lze ilustrovat také stavebním a architektonickým vývojem českých (československých) krematorií.
