Porevoluční transformace metropole zanechala významné stopy v urbánní struktuře i mocenském rozložení české metropole. O rozvoji města v kontextu privatizace masivně rozhodují soukromí investoři, a to často i skrze méně znatelnou praxi, která vzniká v akčních koalicích s aktéry veřejné správy. Diskursivní analýza pole územního rozvoje Prahy ukazuje, že ve veřejné debatě dochází k reprodukci stávajících nerovností i dominantní ideologie, která status quo nadále podporuje.
