Anti-genderové hnutí získává v poslední dekádě na síle. Zkoumání jeho globální povahy ale mnohdy upozaďuje výzkumnou pozornost věnovanou samotným grassroot aktivistům. Autorka představí výsledky svého výzkumu, ve kterém využívá sociokulturní teorii symbolických hranic pro analýzu rozhovorů s anti-gender aktivisty/aktivistkami. Identifikuje tři ideologicky odlišné proudy: náboženský, neoliberální a krajně pravicově populistický. Každá skupina přitom využívá jiné symbolické hranice k vymezení se vůči svým oponentům i vůči ostatním aktérům anti-genderového hnutí.
