Diskuse o spravedlivější a udržitelnější budoucnosti se často opírá o západoevropské zkušenosti a teze, založené na pojmech jako „společenská transformace“, „komunita“ či „participace“. Jsou ale tato východiska aplikovatelná i pro český kontext, ve kterém už k jedné transformaci údajně došlo? Přednáška představí výsledky kvalitativního výzkumu mezi českými aktéry, kteří se snaží o udržitelnou proměnu společnosti v oblasti potravinových systémů a energetiky. Ukáže, že naše historická zkušenost výrazně ovlivňuje, jak tyto pojmy rezonují v české společnosti. Zásadní otázkou proto je, zda může západoevropský přístup k transformaci fungovat i u nás, nebo zda potřebujeme hledat vlastní jazyk a způsoby, jak dosáhnout hluboké proměny společnosti směrem k udržitelnosti.
